Stopy, které po sobě zanecháváme, jsou příliš často jizvy

21. dubna 2014 v 21:50 | Karolína
Rozhodla jsem se napsat článek na TT, vzhledem k tomu, že zadání zní knihomolství, přijde mi recenze nebo spíše doporučení knihy celkem vhodné.

Omlouvám se za částečné prozrazení děje.

Hvězdy nám nepřály

Knížka amerického spisovatel Johna Greena vypráví příběh šestnáctileté Hazel a její životní lásky Guse. A blablabla..
Tahle knížka mě opravdu zaujala, ale ne jako Inferno od Browna, u kterého jsem si říkala, že by to vlastně všechno mohla být skutečnost a jednoho dne asi lidstvo vyhubí samo sebe. Tahle knížka mě zaujala úplně jinak. Nedojal mě samotný příběh lásky dvou lidí, nebo smrt, která nás nevyhnutelně všechny čeká, někoho dřív a někoho později. Zasáhlo mě to nekonečno, které je někdy větší než nějaké jiné.
 

Only The Good Ones: The Snapshot Aesthetic Revisited

28. března 2014 v 18:03 | Karolína
Abych řekla pravdu, během posledních dvou let jsem navštívila všechny výstavy, které byly ve velké galerii Rudolfina pořádány. Co si budeme nalhávat, všechny mají něco do sebe, ale tak zvláštně, pokaždé když opustím tu krásnou budovu, mám takový podivný pocit vnitřní rozpolcenosti. Nikdy si nejsem jistá, jestli se mi výstava líbila nebo ne a vlastně ani nikdy nevím, jestli měla nějaký přínos na obohacení mého já. Zda si se ze mě stává větší znalec umění nebo pouhopouhý znalec kýče vydávaného za cosi skvělého.

Kam dál

Reklama